sobota 29. listopadu 2014

Záhady 21. století Kapitola 13

Ahojte. Doufám, že je dneska sobota. Trošku se v tom poslední dobou ztrácím. Vždyť se to stejně opakje pořád dokola tak co no. Možná mě momentálně omlouvá nemoc. Tentokrát asi bez dlouhého kecání k ději. Co říkáte na to, že by jsme byli na Lokiho trošku hodní? A jak ak koukám na zásoby...měla bych zase něco napsat. Tak se asi do toho rovnou pustím. Jinak má tady někdo něco proti tomu, aby Asgardští bohové slavili konkurenční svátky jako Vánoce??



            Když procházel kolem výlohy, kde prodávali nějaké verze televizí, něco upoutalo jeho pozornost. Mezi obyčejnými videi, která se neustále opakovala, problikl obraz jeho dcery Hell. Zastavil se a zahleděl se na přístroj. Pak se obraz papoušků znovu zavlnil a nahradila ho usmívající se Hell.
„Ahoj taťko. Mám pro tebe překvápko. Stav se někdy. Ale musíš přinést jedno DVD. Hraje tam Bret, víš? Slíbil jsi mi dárek.“ Slyšel ji říkat ve své hlavě. Název filmu mu musela třikrát opakovat, a i potom si ho nezapamatoval. Vyčaroval kousek papíru a na něj po písmenkách napsal magií ten šílený název. „Tak pa taťko. A nezpackej to.“ Zatvářila se na oko přísně dívka „Žádný dárky rovná se žádný výhody.“ Mrkla na něj. A pak se rozesmála. „A přijď brzo, chybíš mi. Tak pa“ zasmála se znovu a pak se obraz znovu přepnul na papoušky.
            Loki zíral. Potom se otočil na patě a rychle se vydal davem lidí hledat DVD. Prodavači ukázal papírek a ten mu našel požadovanou kazetu. Loki ji vzal a potom se rozplynul v zeleném světle. Prodavač zíral. Potom se na pultě objevily ve stejném zeleném záblesku bankovky.
            Pláně Hellheimu se rozprostíraly všude kolem a uprostřed všeho se tyčil bílý hrad z kostí. V něm na trůně seděla dívka s oranžovými tkaničkami. Přes půlku obličeje jí spadaly černé vlasy. Černý kabát jí byl trochu velký stejně jako boty, ale i tak se jí dařilo vypadat vznešeně. S kamennou tváří zírala kamsi do dálky. Teda do té doby, než do dveří nakoukla Lokiho hlava. Seskočila z trůnu a rozběhla se mu do náručí, při čemž se málem přerazila o tkaničky.
„Tatí, ahooj. Konečně jsi zase přišel“ smála se.
„Ahoj princezno. Vyrostla jsi.“ Usmíval se „Málem jsi mě porazila“
„To byl původní plán“ zašklebila se. „Máš Austenland?“
„Tohle?“ zeptal se a odněkud vytáhl DVD
„Jóó.“ Zajásala. „Seš nejlepší tati“ znovu ho obejmula. Zavrzaly dveře.
„Kdo přišel Hell?“ zeptal se povědomý hlas.
„Hádej.“ Odpověděla a kousek poodstoupila. Loki zaznamenal jen letící čmouhu a pak ho někdo prudce objal.
„Mischell?“ hekl
„Kdo jinej ty magore“ zasmála se
„Mischell! Ty žiješ“ zajásal a zatočil s ní ve vzduchu
„Hell je šikovná. Mimochodem ses mi nějak zapomněl zmínit, že máš dceru.“ Řekla naoko přísně. Loki pokrčil rameny a omluvně se usmál. A pak jim nohy podrazila chlupatá koule a začala Lokimu lízat obličej.
„Tati tati tatí.“ Jásal na telepatické rovině Ferinir.
„A. Syna.“ Vykoktala Mischell, ale usmívala se.
„Tři.“ Řekl opatrně Loki
„Tři. Nech mě hádat. Taky vlci?“ brala to Mischell statečně.
„Ne. Jeden je had a druhý“ Loki byl opět přerušen v půlce věty.
„Mamí“ zajásal někdo znovu telepaticky a do dveří vběhl mladý kůň. Jenom těch nohou měl nějak moc. Mischell stála. Prodýchálala. A koukala, jak Loki leží na zemi, na něm sedí vlk a kolem poskakuje kůň. Rychle vzdala počítání jeho nohou.
„Ten. Ten kůň ti právě řekl mami.“ Vypravila ze sebe po chvíli. Loki jenom kývl.
„Dáte si čaj?“ zeptala se Hell.

Žádné komentáře:

Okomentovat