pondělí 2. ledna 2017

Šprýmař

Ahojte
zas to na mě sedlo. Je to neužitečné a neplatí to nájem. Vemte si to někdo.



Je jednoduší psát na něco rozepsáno
raději se vzdát než čelit tomu, co je pevně dáno
to nezní jako já, doufám
ležím tu a potichu si zoufám
už mi bylo líp

už to tu bylo a zas se to vrací
tečou mi slzy a myšlenky zvrací
co se to děje s gravitací co do postele mě tlačí
přestaň, dost, už dávno mi to stačí

jsou špatné dny a dobré dny
dny kdy nevylezeš z postele
dny, kdy hladovět moc nevadilo by
ale ne, jděte všichni do prdele
to už tu bylo

myšlenky se tiše stáčí
rudá tuš se hlásí o moc
ale no tak to už stačí
pomoc

druhá třetí nikdy prvá
život je jak koňská mrva
vidí mě někdo? Kdo mě podrží?
Ale já jsem přece ta, co všechno vydrží

Neznámý pláč, můj věrný přítel
s osaměním karty hrají
bolest jako duše ctitel
všichni ti mě prodají

omlouvám se za svou existenci
za to že mluvím a za to, že jsem zticha
promiňte mi oblíbenci
že ztěžka se mi dýchá

proč jsme zase tady?
na písku se špatně staví hrady
špatně se staví
špatně se baví
všechno to padá
mám tě ráda
a je to kurva děsivý

trhám na louce sedmikrásky
s dětskou říkačkou je ničím
k čemu jsou dobré všechny lásky
svět je stejně zničí

růžové brýle přejel náklaďák
tak jako mě tehdy na jaře
vidím tě a ty to nevíš
co taky čekat od šprýmaře


Žádné komentáře:

Okomentovat