Dneska jsem se rozhodla našeho chudáčka Lokiho trošku(hodně) potrápit. Bavte se :D
Ráno v osum začal pípat budík. Zaklapla ho a opatrně,
aby neprobudila Eowyn, která ležela v nohách postele, se posadila. Zívla.
A pak šla do koupelny. Hned za dveřmi jí návštěvníka na balkoně připomněl
kabát. Zatímco si čistila zuby, přemýšlela co dál.
„S kabátem to bude jednodušší. Prostě z něho sundám to
kovový a narvu ho do pračky. Když. On je vlastně koženej co? Tak to asi
nepůjde.“ Spustila samomluvu, zatímco zkulturňovala vlasy. „I když kdo by se
s tím štval. Nechám Lokiho ať si to pořeší sám. Když je tak chytrej“ Když
tak vyřešila jeden problém, začala řešit ten větší. Totiž Lokiho. Zatímco
dávala vodu do konvice, očima neustále těkala k balkonu. Nikdo tam nebyl.
Ale okna byla zavřená, dveře taky, gauč přesně na stejném místě. Takže musel
být pořád tam. Zapnula konvici a opatrně nakoukla oknem. Ležel stočený na
lehátku a zamotaný do deky. A asi mu byla zima. Odsunula křeslo a odemknula
dveře. Potichu vzala za kliku a otevřela. Spal. Mischell dostala úžasný nápad.
Po špičkách došla ke stolku a vzala mobil. V galerii našla písničku od
Eminýma-Rap God a odhadem přetočila na místo, kde si myslela, že začíná ta
rychlejší část. Dala hlasitost na maximum a pak na balkoně stiskla tlačítko
play. Trefila to celkem přesně. Eminem začal něco drmolit a Loki zařval a
vyskočil do vzduchu.
„Budíček“ zavolala na něj Mischell.
„Co? Kdo? Co to je za řev?“ Loki cukal hlavou tam a zpět a
snažil se najít původ toho zvuku.
„Mobil. Sakra to jsi přišel z pravěku???“ podivila se
Mischell a vypnula hudbu. Loki se opřel o stěnu a prohrábnul si vlasy. ¨
„Kde je pravěk?“ zeptal se po chvíli a podíval se na Mischell.
Loki seděl
zabalený do několika dek a před ním stál kouřící hrnek čaje. Mischell se
přehrabovala ve skříňce. Vytáhla hromádku sáčků s nadpisem Maggi.
„Máš rád těstoviny s houbama?“ zeptala se. Neodpověděl.
Od té doby, co se začala smát otázce -kde je pravěk- toho moc neřekl. „Beru to
jako souhlas“ řekla po chvíli a vytáhla ze skříňky ještě velkou misku.
Postavila ji na stůl před Lokiho a nasypala do ní práškovitou hmotu. Vedle
misky položila dvě lžičky. „Je to dvojitá porce a mě se nechce umývat tolik
nádobí, takže tak.“ informovala ho a otočila se ke konvici, která začala
pískat. Pak se za ní ozvalo prskání. Otočila se právě včas, aby viděla jak Loki
pouští lžičku a honem pije čaj.
„Tohle jíst nebudu. Nechápu, jak to může NĚKDO vůbec jíst.
Je to odporné, překořeněné a strašně suché.“ nadával. Mischell se posadila na
zem a začala se smát.
„Ono se to musí nejdřív taky polít vodou, víš?“ Informovala
ho a do misky nalila horkou vodu z konvice. „A teď se musí počkat, až to
začne účinkovat.“ Dodala projistotu.
„Já to jíst nebudu.“ Protestoval Loki.
„Tak budeš mít hlad“ Odpověděla prostě a začala si hrát
s Eowyn.
Po
předepsaných třiceti minutách vzala Mischell lžíci a začala jíst. Loki ji
podezřívavě sledoval. Posunula k němu druhou lžičku.
„Je to dobrý. Vážně. Akorát to nesmíš jíst jako prášek.“
Neodpustila si vtípek. Probodl ji vražedným pohledem a opatrně nabral jednu
těstovinu. „Pozor ať tě to nekousne“ Zasmála se. Očividně se ho to dotklo a tak
si nabral plnou lžíci a strčil si její obsah do pusy. Během krátké chvíle
těstoviny zase letěly ven.
„Horkýýý“ skučel Loki a Mischell se dusila smíchem.
„Tos co čekal? Že to bude ledový?“ zeptala se ho, když
utěrkou utírala tu spoušť. „Příště foukej“ poradila mu a vrátila se
k jídlu. Ale Loki už těstovinám nevěřil. A tak nakonec jedl sušenky. O
kterých mu Mischell musela ujistit, že nepálí, nemají se ničím zalívat a mají
se jíst tak, jak jsou. I tak se na ně moc přívětivě netvářil.
Po snídani se chtěla Mischell pustit do práce
na počítači, ale nejdřív musela vysvětlit co je ta krabička, která svítí a
hraje. Totiž. Mobil.
„Mobil je elektronika. Jde s ním telefonovat, natáčet,
fotit, posílat SMS. Ukládat poznámky.“
„Co je elektronika?“ zeptal se.
„Elektronika je všechno, co funguje na elektřinu. A neptej
se mě co je elektřina protože nevím jak to vysvětlit. Prostě je to něco, co
pomáhá některým věcem fungovat.“
„Dobře. Co je telefonovat?“
„Ty nevíš co je telefonovat?“
„Jinak bych se neptal“
„Telefonování je když si povídáš s někým na dlouhou
vzdálenost. Prostě. Každej mobil má číslo. Na to číslo se dá jiným mobilem
zavolat, a když to ten první mobil přijme, tak si ti dva lidi, kteří mají ty
dva mobily, můžou povídat i na strašně velkou vzdálenost.“
„Co se natáčí na ten telefon? Nějaký provaz, nebo tak něco?“
„To myslíš vážně?“
„Naprosto“
„Natáčet znamená nahrávat nějaký děj.“
„Nahrávat?“
„Rači ti to předvedu, hele. Hraj si s Eowyn, to je ta
kočka, já to natočím a pak ti to ukážu.“
„Není v tom taky nějakej chyták jako v těch
‚těstovinách‘?“
„Ne“ vzala mobil, natočila půl minuty a pak to Lokimu
ukázala.
„To jsem já a ta kočka“
„Ano“
„Jak jsi to udělala?“
„Tomu se říká natáčet. Je to záznam nějaké situace, který
jde znova spustit, zastavit a tak.“
„Dobře“
„Ještě něco?“
„Co je fotit a posílat SMS?“
„Focení je jako natáčení, akorát to je jenom jeden obrázek.
A posílání SMS je posílání vzkazů přes mobil na jiný mobil.“
„Dobře.“
„Už chápeš?“
„Možná“
„Super. Tak neruš, pracuju.“ Řekla a otevřela notebook. Ten
zapípala a rozsvítil se.
„To je co? Větší mobil?“ zeptal se a trochu zaváhal před
slovem mobil.
„Ne, tohle je Notebook.“ Odpověděla, aniž by odlepila oči od
obrazovky.
„A to je co?“
„Hele. Víš co to je práce?“
„Samozřejmě. Co to má společného s…“
„Tak neruš, protože já potřebuju klid a ticho, abych mohla pracovat.“
„Na tom notebooku?“
„Přesně“
„Takže je to něco jako třeba lopata?“
„Pane bože.“
„Ano?“
„To nebylo na tebe.“
„Vidíš tu snad nějakého jiného boha?“
„Nevidím žádného.“
„A já jsem jako kdo?“
„Ty seš ty.“
„Jsem bůh.“
„Loki?“
„Ano?“
„Sklapni.“
Zatvářil se uraženě, ale už se neptal. Chvíli seděl a
koukal. Pak si začal hrát s Eowyn. Ta pak někam odběhla a tak zůstal sedět
a koukal z okna.
„Mám hlad.“ Prohlásil po chvíli.
„Tak si něco najdi“ odpověděla mu nepřítomně Mischell.
„Kde?“
„V kuchyni třeba?“
Zvedl se a přešel ke kuchyňskému koutu. Pootevřel jednu skříňku a rychle
ji zase zavřel, když na něj začala téct voda.
„Proč z té skříně teče voda Mischell?“ zeptal se trochu
vylekaně.
„Protože jsi otevřel myčku, která zrovna umývala nádobí.“
Vysvětlila a zavřela počítač. „Asi toho dneska moc nenapíšu, že?“ Pronesla
rezignovaně a vytáhla z jiné skříně hadr, který hodila po Lokim. Ten ho
chytil a nechápavě se podíval.
„Co s tím mám dělat?“
„Utřít to co jsi nacákal?“
„Jsem bůh. Ukliď to ty.“
„Tak to řeknu ještě jednou a naposledy. Hadr. Louže Utřít.
Hned. Nebo táhni z mýho bytu“
„Co mám táhnout?“
„To znamená, že můžeš buď začít uklízet, nebo si hledat
bydlení jinde.“ Ušklíbl se.
„Nemůžeš vykázat boha smrtelnice“
„Vsadíš se?“ zavrčela nebezpečně a probodávala ho pohledem.
Dál se šklebil a tak po něm hodila první věc, kterou chytla. Pomeranč. Loki se
skrčil a ovoce prolétlo neškodně kolem.
„To je všechno?“ zeptal se, ale to už letěl další. Sice
všechny proletěly kolem a odkutálely se ke stěně, ale takový útok byl nečekaný.
A ještě nečekanější pro něj bylo, že Mischell nezůstala u házení věcmi. Celkem
rychle se dostala ke gauči a ukořistila polštář. Tím do něj potom začala
mlátit.
„Tak. Ty. Si. Myslíš. Že. Tě. Nemůžu. Vyhodit. Když. Chci.
Jo? Ty. Si. Myslíš. Že. Se. Tu. Usadíš. A. Budeš. Mi. Říkat. Co. Mám. Dělat?
Tak. To. Ses. Zatraceně. Spletl“ Odsekávala zároveň s údery. Zpočátku to
stačil vykrývat, ale postupně ho nutila ustupovat víc a víc dozadu. Nakonec
zakopnul o stolek a sesypal se na gauč. „Padej“ zašeptala vražedným hlasem. A
tak spadl. Z gauče. Na Eowyn. Ta začala prskat a utekla pryč.
„Co děláš?“ zeptala se
„Řeklas, ať padám a nikam jinam jsem spadnout nemohl.“
Odpověděl a prosmýknul se kolem ní. Vzal hadru a začal utírat zem.
„‘Padej‘ znamená taky, abys šel pryč“vysvětlila už celkem
zbytečně Mischell a začala sbírat pomeranče. „Ale vzhledem k tomu, že jako
uklízečka seš celkem fajn, tak zatím můžeš zůstat“
Žádné komentáře:
Okomentovat