Možná tu teď bude pár krátkých příběhů, spíše jednotlivých scén. Snažím se vystěhovat authors block, protože neplatí nájem, takže zkouším toto.
x
Stanice na orbitě byla ztemněná a bez známek života. Do
kosmu slepě zíraly vysklené průzory. Uvnitř se vznášela tři těla pokrytá
námrazou. Kolem stanice pluly trosky a střepy. Rudé světlo přejíždělo
smutnou scenérii. K místu se pomalu blížila sonda.
„Je tu úplné ticho.“
„A víš proč?“
„Protože ve vakuu není vzduch, takže se zvuk nemá jak
šířit?“
„Přesně tak…“
„Kdyby tu ale vzduch byl, slyšeli bychom jekot toho majáčku.“
„Tak můžeme být rádi, že tu ten vzduch není…“
Metalický drapák se zaklesl do zbytků stanice a motory se
zažehly. Začal naváděný sestup atmosférou, který zakončí plamenné představení,
jak modul spálí atmosféra. Druhé vesmírné plavidlo se vznášelo opodál. Na
můstku seděl technik a zapisoval průběh sestupu do počítače. Na rámu dotykového
panelu stálo chladnoucí kafe. V pilotním křesle seděl kapitán, nohu přes
nohu, a protáčel v ruce průsvitný hranol.
„Další mark 3 nám asi nedají, co? Ty sondy mám rád.“
„A kde je mají shánět? V muzeu? Co na těch vykopávkách
vidíš?“
„Jsou spolehlivý. Žádný nakouslý jabko.“
„To je fakt. Ať se drží komunikátorů a rozjedou aspoň ty.“
„Rozjíždět je nemusí, stačí, aby fungovaly.“
„Už to budeš mít
dopsaný?“
„Až dohoří“
„Pak se stav do strojovny, ať se Jax koukne na levou
směrovací, nějak nechytá“
„M-hm“ přikývl technik.
Můstek ztichl a oba muži sledovali stanici hořící v atmosféře.
Žádné komentáře:
Okomentovat