Něco co dělám často a něco co obvykle nedělám

Ahojte
Píšu pozdě a ještě k tomu ne to, co jsem slíbila, to dělám často.
Tentokrát je to taková jakási báseň. Ty si většinou nechávám pro sebe.

Tři hodiny v noci

Sedím tu a píši

Samota má mě v moci

Trčím v téhle říši

Spánek se mi vyhýbá

Ležím, zírám na nebe

Proč mě nikdo nelíbá

Myslím jenom na tebe

Vzpomínky ostré jako dýka

Tak zvláště to bolí

Nikdo se mě nedotýká

Brzo mě to skolí

Jak se žilo dříve

Paměť má už neví

Osud na mě kýve

Smrtka blbě civí

Zůstanu tu, zůstanu

I když na kolenou klečím

V bytě nebo ve stanu

Každý večer brečím

Tolik věcí normálních

Připomíná tebe

Zelená látka, bílý sníh

Vítr ve vlasech a tmavomodré nebe

Proč tě vidím v každé písni

V každém příběhu

Smutek jenom tísní

Není místo pro něhu

Konec stále nepřichází

Musím čelit světu

Nic mě jen tak nerozhází

Nesnáším tu větu

Svět je velké jeviště

Mají nás za blázny

City si nech na příště

Nasaď výraz prázdný