Dnešní díl bude taková rodiná idylka. Důležitá otázka, pubertální výbuchy a opět Midgard.
Enjoy
Jinak v SOBOTU jdu na HOBBITA 3 :3 jeej
Za trůnem
byla tajná dvířka zakrytá gobelínem. Ta vedla do oranžové místnosti, která měla
stěny pokryté plakáty a kresbami. Na stolku ležel starší typ notebooku. Na
posteli ležel kostlivec-kocour. Vedle notebooku stála čajová konvice. Na gauči
seděl Loki, U nohou mu seděl Ferinir, napravo od něj Hell, nalevo Mischell a za
gaučem stál Slepinir a položil si hlavu seshora na Lokiho hlavu. Prostě rodinná
idylka.
„Takže“ odkašlala si Mischell. Nějak nevěděla jak
pokračovat. „Nehodlám se ti montovat do toho, s čím.“ Znovu si odkašlala.
„Ale to ‚Mami‘ bych potřebovala trošku.“ Ehm „Vysvětlit?“ Hell zamíchala čaj.
Loki mlčel. Mischell měla pocit, že se trochu červená.
„Dobře. Tak ne. Nevysvětluj. Já jenom. Mám tě vážně ráda.
Takže je to trošku“ odkašlání „divný. Nehodlám tě soudit, nebo cokoliv, ale
potřebuju vědět aspoň jednu věc, dobře?“ Loki kývnul. „Seš“ odkašlání „Chlap,
žejo? Teda jakože. Tam uvnitř.“
„Jsem.“ Odpověděl Loki.
„Dobře. Zbytek netřeba vysvětlovat.“ Přikývla Mischell.
Slepinir se zatvářil radostně, jak jen to kůň umí a strčil jí čumákem do hlavy.
„Ahoj Slepinire, ráda tě poznávám“ řekla a podrbala ho za uchem, protože si
nebyla jistá, jestli by kůň ocenil podání ruky. Ferinir zaštěkal a vyskočil na
sedačku vedle ní. „Ahoj Ferinire, tebe taky ráda poznávám“ zasmála se a
potřásla mu packou. Připadala si trošku zvláštně, ale očividně mu to udělalo
radost. Olízl jí obličej a pak někam odběhl. Za chvíli se vrátil a pinkal před
sebou s fotbalovým míčem. Slepinir legračně zaržál a rozběhl se
k němu. Odpinknul balón kousek dál a čekal. Ferinir mezitím zkoumavě
hleděl na Mischell.
„Hrát?“ zeptal se pak na telepatické rovině. Znělo to
nejistě, jako by nevěděl, jestli ho uslyší.
„To zní dobře. Co hrajeme?“ usmála se a vydala se za ním.
Loki a Hell poslouchali, jak se jejich ozvěna vzdaluje.
„Je podivuhodně přizpůsobivá“ začala po chvíli rozhovor Hell
„Vskutku“ přikývl Loki
„Tvrdohlavá.“
„Nemohu než souhlasit“ pousmál se
„Hodíte se k sobě.“
„Odkdy se vyjadřuješ k mým vztahům?“ překvapeně se na
ni podíval
„Odkdy je k čemu se vyjadřovat?“
„Od té doby, co jsi Sygin donutila s jekotem utéct, se
mi dívky vyhýbaly, to je pravda.“
„Vždyť jsem jí jenom představila Arachne.“ Bránila se
„Ale věděla jsi, že se Sygin bojí pavouků. Obzvlášť těch
velkých.“
„Ale no tak taťko, vždyť Arachne byla tak roztomile
chlupatá.“
„To nepopírám.“
„A ta blondýna tak roztomile vyděšená.“ Dodala
s andělským výrazem
„Sygin. Jmenovala se Sygin“
„A rozešla se s tebou kvůli Arachne. Je to blbá
blondýna.“
„Měla by ses chovat slušně, víš o tom?“ zasmál se Loki
„Seš můj táta, prober se hele. Mám zlobivost v genech.“
Ušklíbla se.
„A ty jsi moje pubertální dceruška, viď?“ povzdychl si.
Do dveří
nakoukla Mischell.
„Hell? Přišli nějací lidé a mám pocit, že tě hledají. Jo a
jeden z nich si nese svou hlavu v batohu.“ Informovala je.
„Čas vládnout princezno.“ Řekl Loki Hell.
„Ach jo. To se nemůžou domluvit a umřít najednou? Kdo je má
poslouchat každých pět minut znova?“ zamručela Hell, ale odběhla do trůnní
místnosti.
„Umřít…víš co? Já už se neptám“ usmála se Mischell a sedla
si Lokimu na klín.
„Už ti někdo řekl, jak jsi úžasná?“ usmál se
„Popravdě řekl, ale klidně to ještě párkrát zopakuj, líbí se
mi, jak to zní.“ Zašklebila se na něj
„Jsi úžasná.“ Zopakoval a políbil ji.
Po několika
minutách do místnosti vešla Hell.
„Jděte se po sobě válet někam jinam, dobře??“ zavrčela a
začala přecházet tam a zpět. „Bezhlaví jsou to nejhorší, co může být. Jak se
jim mám dívat do očí, když si drží hlavu kdesi ve výši kolen v síťovce. A
ještě k tomu vzhůru nohama. Proč zrovna já musím vládnout říši mrtvých?“
začala najednou nadávat.
„Hlava. V síťovce.“ Zopakovala potichu Mischell.
„Strašně ráda jsem tě zase viděla, taťko, tebe jsem taky
ráda poznala Mischell, ale pokud by vám to nevadilo, tak se mějte fajn.“
Otočila se na ně Hell
„Jistě princezničko, rád jsem tě zase viděl.“ Přikývl Loki a
vykročil ke dveřím. Mischell ho trochu nechápavě následovala. Když vyšli
z paláce, vyletěla zpoza nich obří vlna jeku.
„Bude v pořádku?“ Podívala se po Lokim Mischell.
„Bude. Jenom nervy. Pro tohle období to je typické. Thor
pravidelně demoloval komnatu.“ Zamumlal Loki „Pojď, potřebujeme se dostat za
hranice paláce, tady se ještě nesmíme přemisťovat.“
„Nervy. Zdemoloval. Přemisťovat.“ Zabrblala Mischell, ale
šla. Loki se uchechtl.
„Můžeme?“ zeptal se a nabídl jí rámě. Zhluboka se nadechla a
kývla.
„Allons-y“ řekla a chytila se ho.
Žádné komentáře:
Okomentovat