předposlední kapitola je trochu kratší
Jako každý večer mířila do posilovny. Zabrala si ‚svůj‘
běžecký pás a zapnula hudbu ve sluchátkách. Lahev s pitím odložila na
lavičku vedle. Zapnula pás a nasadila ostré tempo. Zatímco jí do uší vyřvával
mainstreamový boyband, stroj vedle ní se také zapnul. Okázale nově příchozího
ignorovala. Následovala svoji zaběhlou rutinu a po pěti písničkách se přesunula
k rotopedu. Nově příchozí brzy zase odešel. Sportovkyni dojel playlist,
neklamné znamení, že nastal čas na přestávku. Sedla si na lavičku a sáhla po
pití. Dnes tu bylo nezvyklé teplo. Žíznivě se napila a zašklebila se. Ta
-zdravá směs- chutnala hnusně. Donutila se ještě k jednomu hltu a pak
lahev znechuceně odložila. Stoupla si a začala s protahovacími cviky, ale
narůstající nevolnost ji donutila odběhnout na záchod. V kabince se
zhroutila na mísu. Potila se a přitom jí byla zima a před očima jí vyskakovaly
kruhy. Z obličeje jí vymizela barva a postupně upadla do bezvědomí, ze
kterého už se neprobudí.
„Jmenuje se Denisa. Ráno ji našla uklízečka. Chodila sem
pravidelně.“ Shrnula Gábi pro Dash, která právě přijela. Bylo půl osmé ráno a
v posilovně krom nich byl jen její majitel, frajírek s nagelovanými
vlasy, a postarší dáma v zástěře. „Včera přišla v obvyklou dobu a pan
majitel nehlídal, jestli odešla. Zavřel v obvyklou dobu, nikde nikdo
necvičil, až ráno uklízečka šla na záchody, našla ji.“ Dash s Mírou, který
z auta donesl vybavení, se vydali ohledávat tělo. Gábi se snažila zjistit
cokoliv užitečného, ale krom adresy nic nevěděli. Přeposlala údaje Annie na
stanici a brzy jí přišla odpověď.
Rodiče na dovolené,
zatím se nám s nimi nepodařilo spojit, Denisa zůstala dobrovolně doma.
Typická fiflena. Hejno slepic…ehm…kamarádek, fitko. Rodiče mají nějaký veganský
obchůdek. Čerstvě vystudovaná střední, plány na výšku.
„Má poleptanou držku“ zahlásila Dash. Ozvalo se tupé -buch-
a Mírovo tiché au
„Ta kabinka je moc malá“
„Tobě se pořád něco nelíbí“ Mobil zase zabzučel
Dodělej, co děláš,
další vražda
CO??
Vražda…mrtvola…v lese
Kde??
V lese pod lomem
Pod TÍM lomem?
Jo
Vražda?
Nebo sebevražda, prý
se někdo podřezal, ale vzhledem k poslednímu týdnu…
Jedu tam, vědátoři to
tu dopiplou sami
Než tam dojela, byl už hotový profil oběti
Tomáš. Truhlář.
Rozvedení rodiče, žije u otce, otec je kretén. Samotář, hodně citlivý na svoje
autíčko.
Kdo ho vůbec nahlásil?
Zase ten ranní chodec
Sešlápla plyn a autíčko uhánělo po rovné silnici. Odbočku do
lesa málem přejela. Zabrzdila vedle auta Annie a dál pokračovala pěšky. Kus dál
bylo v blátě zabořené auto a Tom ležel u stromu opodál. Levou ruku hyzdil
hluboký řez a vedle pravé ležel zavírací nůž. Bláto na cestě bylo poseto
stopami a dveře od auta zůstala otevřená. Annie obcházela kolem s foťákem.
„Na nic nesahej, třeba někde zůstaly otisky“
„Já vím Gábi…“
„Kde je chodec?“
„Odešel“
„Musíme to tu pročesat, někde tu přece musí být…“ vytočila
číslo šéfovy kanceláře. Nikdo to nebral
„Šéf zase někam zmizel“
„To si děláš srandu!?!“
„Ne, ráno si vypil kafíčko, a když nahlásili tuhle vraždu,
tak zmizel“
„Já ho…“
„Hodně štěstí s hledáním, kde jsi nechala vědátory?“
„Ve fitku. Brzo by měli dojet.“ Gábi obeslala svoje známé ze
směny. „Toho ranního chodce musíme najít. Projdeme les rojnicí, podle všeho se
zdržuje tady kolem“
„Já sjedu na stanici a zkusím se povrtat po internetu, třeba
něco najdu.“
„Kdyby dojel šéf, dej vědět“ Kývla a odjela.
Za necelou půlhodinu už les pročesával oddíl policistů.
V čele byla Gábina, i když technicky by neměla. Náčelník tu ale nebyl a
nikdo jí neodporoval. Netrvalo dlouho a našli…tři hřiby a jednu muchomůrku. Dash
odjela do laborky, Gábi vedla pátrání a Annie na stanici hledala vodítka. Nebe
postupně temnělo blížícím se deštěm a dešťovými mraky.
Žádné komentáře:
Okomentovat