Dnešní příspěvek bych nedoporučovala lidem, kteří mají strach z výtahů, případně jinou formu klaustrofobie.
Jsem ochotná z tohoto udělat delší povídku, pokud bude zájem, případně sérii. Napiš(te) pokud je zájem.
„Pink“ zacinkal výtah a dveře se otevřely, jen aby odhalily
šedou stěnu výtahové šachty. Cestující vykoukl ven a několikrát zmáčkl tlačítko
podlaží. Výtah se ani nepohnul.
„To nic. Určitě to brzy opraví. Občas se stává, že dojde
pára.“ Prohlásil a opřel se o zadní stěnu. Ticho narušovalo jen tikání jeho
kapesních hodinek. Pak se dveře se zahučením zavřely.
„Vida, už to jede“ zaradoval se předčasně. Ale výtah
zůstával stále na místě. Pak žárovka na stropě začala blikat. Tikot hodinek se
mísil s praskáním elektrických výbojů. Uvězněný po chvíli čekání sklopil
sedátko připevněné ke stěně a usedl. Seděl a naslouchal tikání. Pak žárovka na
stropě s definitivním zabzučením zhasla. Několik zoubků v mechanismu hodinek
přeskočilo, než se rozsvítilo nouzové osvětlení. Červené světlo zalilo krychli.
Dveře se otevřely.
„Jedeme dolů“ stálo rudou barvou, která stékala dolů, na
jinak šedivé stěně. Uvězněný v návalu strachu vyskočil a začal opětovně
mačkat šipku vzhůru. V mysli mu naskočily všechny ty pověsti o výtahu 999.
Dveře se zavřely. Na moment jako by celý svět ztichl a vyčkával. Pak se výtah
pomalu začal sunout dolů. Postupně zrychloval, až se s děsivým skřípotem
volným pádem řítil kamsi do hlubin. Padal dlouho. Ručička označující poschodí
byla hluboko v mínusu a pořád padala dolů. Pak dopadla a s ní celý
výtah.
I když byl dopad tvrdý, pořád to ještě nebyl konec.
Dveře se se zahučením otevřely. Na uvězněného dýchlo horko a
zavalil jej těžký vzduch prosycený sírou. Přitisknutý k zadní stěně
vyhlížel do temného tunelu, který se před ním otevíral. V dáli hořely ohně
a na jejich pozadí bylo vidět obrysy postav, které běžely k výtahu. Vtom
ucítil, jak se zadní stěna začíná posouvat. Ať dělal, co dělal, nedokázal jí
zabránit, aby ho vystrčila z výtahu na rozpraskané dno tunelu. Výtah začal
s cinkáním stoupat a dveře se s děsivým, definitivním klapnutím
zavřely. Výtah vystoupal až do šestého patra, kde zastavil, a jeho otevřené
dveře lákaly další oběti.
To je zajímavý. Rozhodně se mi to moc líbí a uvítala bych pokračko! :)
OdpovědětVymazatPokračování výtaho do podzemí...píšu si ;) Mohlo by být do pondělí :D
Vymazat