Mezitím na
lodi Chitauri, seděl Loki v cele a držel se za hlavu. Zpod vlasů mu tekl
tenký pramínek krve. Přemýšlel, co bude dál. Najednou se dveře otevřely a opět
ho někam vlekli. Motala se mu hlava. Pak se zastavili. Opatrně vzhlédl. A před
sebou zahlédl přesně to, čeho se bál. Ferinira a několik mimozemšťanů
s dlouhými noži.
„Zklamal jsi. Čeká tě trest“ slyšel hlas Thantose. Pak se na
mladého vlka vrhli. Loki sebou cukal a snažil se vyškubnout. Prosil o další
šanci, vyhrožoval, potom už jen křičel. Ferinirovo kňučení mu vhánělo slzy do
očí. Pak najednou byl konec. Matně vnímal, že jeho ruka byla také podrobena
noži, ale nestaral se o to. Jen malátně visel v poutech.
„Nyní se vrátíš na Zemi a dokončíš úkol. Jinak tě čeká
stejný osud jako tohle.“ Řekl Thantos a kopl do zkrvavené hromádky chlupů. Mávl
rukou a Lokiho obklopila záře cesty mezi světy. Ten najednou cukl rukou a
mrštil po Thantosovi dýku. V posledních záblescích toho světa viděl, že
neminul. Pak jej obklopil Midgard.
Když se
ráno probral, dolehla na něj bolest v plné síle. A zoufalství. Byl
v neznámém městě na Midgardu. Téměř všechnu jeho magii spotřebovávala jeho
krvácející ruka a vážně pekelně ho bolela hlava. Použil malou iluzi, aby
nevypadal tak zvláštně a vydal se hledat lékárnu. Po menších problémech
s dopravou, no dobře, málem ho srazilo auto, protože si nevšiml, že
panáček už svítil červeně, našel, co hledal.
„Obvazy a Aspirin.“ Vydoloval z paměti název léku.
„Prosím“ dodal pak rychle
„Také vám přeji dobrý den.“ Přivítal ho ironicky lékárník a
začal chystat objednávku. „K čemu to všechno potřebujete?“ byl zvědavý
„Bolí mě hlava“ odpověděl popravdě Loki
„A ty obvazy? Aha, nechte mě hádat, děti do vás hučí, že
chtějí jít za mumii, že?“ domýšlel si. Loki se na něj tázavě podíval, ale
lékárník to naštěstí přehlédl. „Ano ano. Halloween. Víte, měl byste to
levnější, kdybyste koupil toaletní papír, nebo rovnou hotový kostým.“ Poradil a
naťukal do kasy cenu. Loki sáhl do kapsy a vyvolal iluzi bankovky, kterou si
pamatoval.
„Drobnější nemáte?“ zeptal se pro jistotu lékárník, ale
začal dopočítávat nazpět.
„Bohužel.“ Zavrtěl Loki hlavou a doufal, že nedělá nějakou
chybu. Jak pohnul hlavou, vystřelila z ní znovu bolest. Zasykl.
„Nu nevadí. Zkuste se prospat. A zajděte si někam, kde je
ticho. Pomáhá to. Hodě štěstí.“ Rozloučil se lékárník a podal mu igelitku. Loki
zamumlal něco v odpověď a rychle vyšel ven. Cestou zahlédl logo McDonnaldu
a koupil si něco k jídlu a džus. Kolu nepil, moc bublala. Potom si zalezl
do klidného koutku a ošetřil si ruku. Aspirin nechutnal moc dobře, ale musel
uznat, že fungoval. Procházel ulicemi a žvýkal jídlo. Přemýšlel, co má dělat
dál. Cítil se prázdný.
Žádné komentáře:
Okomentovat