Tentokrát poodhalíme tajemství vyhynutí mamutů. Možná :D
Jinak včera jsme uklízeli jakousí školní zahradu...a samozřejmě...chlapi si posedali a ženský tahali klády a hrabali listí...no co už. :D A taky...proč nepřirovnávat růst Mt. Everestu ke spolužákovi, že? Učitelka: Mt. Everest roste rychlostí 2 metry za patnáct let.
My: to je jako David :D
Při
sledování Pána prstenů se Loki projevil jako strašný rejpal. Nejprve komentoval
neschopnost Hobbitů, a když Froda probodl Temný pán, chytil se za hlavu.
„Pokud závisí osud celého světa na těchto pololidech,
nechtěl bych v tom světě žít“
„Vždyť jsou roztomilí.“
„Jak? Svojí neschopností?“
„Ne. Jsou náhodou stateční.“
„Pokazí, na co sáhnou.“
„Aspoň se snaží“
„Kdyby se nesnažili, tak nic nezmrví“
„Jo, byli by mrtví.“
„A bylo by to lepší.“
„Pro ně ne“
„Pro ně ne“ uznal Loki.
„No vidíš, že ti to nic nedělá.“
„Co?“
„Že uznáš, že má pravdu někdo jiný, než ty.“
„To jsem nikdy nepopíral, pouze tvrdím, že moje pravda je ve
většině případů lepší“
„Magore“
„Smrtelnice.“
„Loki?“
„Ano Mischell?“
„Sleduj film a mlč“ Chvíli bylo ticho.
„Mám hlad“ prohlásil po asi deseti minutách
„Vždyť jsi před chvílí snědl celou sýrovou pizzu“ reagovala
překvapeně Mischell
„Svačina.“
„Svačina?“
„Ano.“
„Prosím tě, co normálně jíš na oběd? Dinosaura?“
„Ne. Ti mi nechutnají“ Mischell chvíli zírala.
„Nechutnají…tak už je mi jasný, proč vymřeli mamuti“ zafuněla
ironicky.
„Počkej, oni už vymřeli? To bude pro Voggstaga rána. Strašně
rád je obědval.“
„Co?“
„Pro Voggstaga bude rána, že vymřeli mamuti, protože mu
chutnali.“
„Já tě slyšela“
„Ptala ses.“
„Takže Voggstagovi chutnají prasloni?“
„Jo. Celkem ho chápu, chutnali dobře, je škoda, že už
nejsou“
„Ty taky?“
„Co já?“
„Nic. Co teda chceš k obědu?“
„Většinou jím nějakou polévku, maso s něčím a něco
sladkého.“
„A to ti nestačí pizza?“
„Představ si to ve větším měřítku.“
„Takže další pizzu?“
„Nic jiného vy smrtelníci nejíte?“
„No někomu ještě chutná suši.“
„Co to je?“
„Syrová ryba zabalená v lepkavé rýži omotaná řasou“
„Ale fuj.“
„Naprosto souhlasím.“
„Takže co ještě smrtelníci jí, když ne Pizzu, suši, nebo
popcorn a marshmallowny?“
„Jmenuje se to tuším jídlo…“
„Nějaký, ehm, speciální druh?“
„No podle toho, na co máš chuť“
„Dal bych si něco sladkého.“
„Sladkého, dáma má chuť na sladké? Tak pojď.“ Řekla a šla do
kuchyně.
„Dáma?“ zeptal se trochu uraženě a ode dveří ji sledoval.
„Znáte na tom tvým Asgardu puding?“
„Na mém Asgardu?“ Podezřívavě sledoval, jak Mischell sype
prášek a míchá.
„To se jenom tak říká. Proč se tak mračíš?“ zeptala se
„Jídlo z prášku nejím“ prohlásil kategoricky a začal
prohledávat skříňky.
„Co hledáš? Mamuta?“
„A co kdyby ano?“
„Toho mám jenom v prášku.“ Zašklebila se a míchala
hmotu
„Tak to je škoda“ odpověděl a zamyšleně se mračil na skříňku
„Co ti ta myčka udělala?“ zeptala se ho
„Přemýšlím, ze které části tekla ta voda“
„Přesně z té, kterou se chystáš otevřít“
„Dobře. Myslel jsem si.“ Odkýval a začal se přehrabovat
v jiné skříni.
„Co prosímtě hledáš?“
„Když ti řeknu, že něco k jídlu, budeš hodně
překvapená?“
„Ani ne. Pokud se hodně nudíš, někde by tam měla být
strouhanka.“
„Co bych děla se strouhankou?“
„Můžeš si složit rohlík.“ Začala se smát Mischell. Loki se
nejdřív zamračil, ale potom se začal taky smát. Zatímco přelévala tekutý puding
do misek, probíral se Loki poličkami. Nakonec vítězně zajásal a zvedl nad hlavu
krabici sušenek.
„Hurá.“
„Co prosímtě děláš?“
„Našel jsem mamuta.“ Oznámil a hrdě ukazoval obrázek slona
na obalu
„Zaprvé to je slon a zadruhé je z kakaa a zatřetí je to
sušenka“ protočila Mischell oči.
„Ne mamut?“
„Ne.“ Loki se zatvářil zklamaně. „Hele zítra se půjdeme
podívat do Antroposu na opravdového mamuta, když ti to udělá radost. Jenom mi
slib, že ho nesníš, dobře?“
„Slibuji.“ Usmál se šťastně Loki.
„Trváš na tom, že jídlo z prášku jíst nebudeš?“ Zeptala
se ho Mischell po chvíli, když už puding ztuhl a v lednici se snažila
najít šlehačku.
„Ano, už jsem měl tu čest.“
„Pako. Sedni, čekej.“ Řekla, ukázala na gauč a odběhla do
pokoje, kde se začala přehrabovat v šuplíku. Když se vrátila, nesla šátek.
„Chceš mě oběsit?“ Zeptal se zvědavě Loki.
„Pako.“ Zamumlala a snažila se mu zavázat oči. „Drž a nemel
se.“
„Proč mám mít zavázané oči?“
„Uvidíš.“
„Právě že neuvidím.“
„To je pointa.“
Po chvíli
dohadů ho Mischell přesvědčila a on si nechal zavázat oči.
„Vidíš?“ zeptala se, když byla se svým dílem spokojená.
„Ne. Připadám si jako blázen.“
„To si nepřipadáš, to seš.“ Odpovídala a vzala z linky
puding a krabici sušenek. „Otevři pusu.“ Nařídila a po další chvíli mrmlání se
jí povedlo nakrmit Lokiho sušenkou. „Tak co?“ zeptala se.
„Je to kupodivu dobré.“ Uznal po chvíli Loki „To je ten
puding?“
„Ne, to je ten mamut“
„Čokoládový?“
„Jsem ti říkala“
„Dobře, můžu už si sundat ten šátek?“
„Ne, otevři pusu.“ Poslechl a ochutnal puding.
„Co bylo tohle?“
„Hádej“
„Netuším. Neznám.“
„Puding“
„Můžu už vidět?“
„Za předpokladu, že sníš ten puding bez keců.“
„Slibuju.“ Rozvázal si šátek a zašklebil se. Vzal misku a
vrátili se k televizi.
Žádné komentáře:
Okomentovat