Věříte, že je tohle nutné?

Ahoj. Joo, jáá.
Celkem brzo, že?

VAROVÁNÍ: tento příspěvek může u přehnaných věřících vyvolat touhu mě ukamenovat. Potlačte tuto neodolatelnou touhu, neboť hrozí reálné riziko, že si tím kamenem rozbijete monitor. A já budu sedět doma v teple, pít čaj a smát se...

                Náboženství ovlivňuje běh světa. Už od začátku lidstvo provázela víra v nějakou vyšší moc. Postupně se tvořily skupiny lidí, kteří se postavili do čela jednotlivých vír. Síla takovýchto lidí je v průběhu dějin nejvíce patrná pravděpodobně v období středověku, kde stála za pořádáním tažení s názvem Křížové výpravy. Náboženství ale společnost ovlivňuje ve více směrech. To, v co věříme, do velké míry určuje, čeho se bojíme, co nám připadá dobré a co špatné, a to, co si myslíme.

                Víra v to, že vše řídí kdosi, nebo cosi neomylné, může usnadnit těžké časy. Člověk se dle mého názoru snáze vyrovná s útiskem, když je veden k víře, že jeho společenské zařazení je dáno bohem, nebo osudem. Toho se dá zneužít a následky mohou být velmi zlé. Přehnaná víra často vede k nenávisti vůči všemu jinému a snaze vše rozdílné odstranit, potlačit. Víra a rozdíly v ní tedy stojí i za několika konflikty, ale nabízí se otázka. Je tohle nutné?

                Když porovnáme různá náboženství v průběhu času, s největší objektivitou, jaké jsme ještě schopni, dojdeme brzy k překvapivému zjištění. Ať už je bohů kolik chce a ať už si říkají jakkoliv, některé věci zůstávají stejné. Například Odin, král vikingských bohů, byl pověšen a za několik dnů vstal z mrtvých. Egyptský bůh slunce Re byl taktéž zabit, ale krátce po té se znovu narodil. Jejich smrt a následné zmrtvýchvstání zní poněkud povědomě.

                Lidé odnepaměti hledali vysvětlení jevů, které oni sami nechápali, a ochranu před neznámem, kterou si sami neuměli poskytnout. Pro tuto roli se postava mocné bytosti nabízí sama. Napříč světem najdeme několik bohů, nad kterými smrt neměla dostatečnou moc. Narazíme na velké množství bytostí stojících za přírodními úkazy a objevíme množství společných znaků. Ať už to je Egypt, kde slunce praží do písčité země, nebo mrazivá Skandinávie, vládne vítr a mráz, bohové mají stejnou roli.

                Ve světě se bohužel objevil zlozvyk přebírat jména a znaky starých náboženství a používat je k jinému účelu. Málokdo pozná indický symbol slunce, není mnoho lidí, kteří vědí, kdo byla původně Isis. Náboženství, které bylo na začátku možností, jak najít odpovědi, ujištění a bezpečí, se dnes stává záminkou k bojům.

                To, že má někdo jiný pohled na svět, nutně neznamená, že jeho pohled je špatný. Neznamená to ani, že se mýlíte vy. Svět je komplikované místo a je v něm víc než dost prostoru pro všechna možná vyznání.